Jdi na obsah Jdi na menu
 


Přepis zvukového záznamu ze shromáždění SVJ - 29.11.2011

16. 12. 2011

SHROMÁŽDĚNÍ SVJ – 29.11.2011

Rozšířený záznam dialogů ze schůze

 

 

  1. BOD PROGRAMU SHROMÁŽDĚNÍ SVJ:

 

Uvítání členů SVJ:

Přítomné členy  SVJ uvítal pan předseda výboru SVJ, pan Krejčí.

Přítomní členové shromáždění SVJ, s hlasovacím právem  byli seznámeni s technickým zabezpečením a organizací průběhu shromáždění SVJ a programem schůze v následujících bodech:

a) Pro úkony spojené s hlasováním  byly poskytnuty barevné, laminátové kartičky, které budou používány i na dalších shromážděních SVJ.

 

b) Zajištění zápisu průběhu shromáždění – (vyhotovení zajistí paní Veronika Kluchova a paní Monika Heczková).Pro zvýšení kvality informací poskytovaných pro členy SVJ ,kteří se z různých důvodů nemohli účastnit shromáždění SVJ byl zajištěn podrobný zápis prostřednictvím nahrávacího digitálním zařízením.

 

c) Pro sčítání hlasů při hlasování členů SVJ byli vybráni členové výboru SVJ: Pan Bárta, Pan Ryant, pan Husák a pan Stoklasa.

 

d) Pro kontrolu průběhu hlasování členů SVJ byli vyzvání dobrovolníci z přítomných členů SVJ, kteří by se ujali zadávání výsledků hlasování do sčítacího systému. Nikdo z přítomných členů SVJ neprojevil zájem o funkci kontrolora výsledků hlasování. Kontrolor proto nebyl ustanoven a výsledky hlasování kontrolovali jmenovaní členové výboru SVJ (písmeno d).

 

e) Pro účely okamžité kontroly způsobu a výsledcích hlasování bylo zapůjčeno na shromáždění SVJ, která se konala dne 29.11.2011 elektronické zařízení.

 

f) Shromáždění bylo řízeno panem předsedou SVJ panem Jiřím Krejčím a to v souladu se stanovami SVJ. Shromáždění SVJ nebylo vedená na základě jednacího řádu, neboť výbor SVJ do dne konání shromáždění SVJ (29.11.2011) žádný jednací řád nevytvořil a neschválil.

 

g) Jednotlivé body schůze SVJ se budou projednávat v souladu s ustanoveným programem schůze SVJ.

 

h) Bylo stanoveno, že každý bod programu  odůvodní jeho navrhovatel.

 

i)                    Na shromáždění SVJ bylo ustanoveno, že před každým hlasováním bude přečtena přesná formulace záměru hlasování.

 

j) V bodě programu číslo 6-  diskusi členské schůze SVJ, budou přednostně projednány příspěvky, které byly písemně navrženy a odevzdány některému členu výboru SVJ. Některé návrhy byly zařazeny jako body programu, nikoliv jako body diskuse.

 

k) Neohlášené příspěvky do diskuse budou vyslechnuty a řešeny na základě pořadí, v jakém byly přihlášeny jejich navrhovateli.

 

l) Byl stanoven časový rozsah na jednotlivé diskusní příspěvky na 5- 10 minut.

 

PROCENTO ÚČASTI ČLENŮ SVJ S HLASOVACÍM PRÁVEM NA SHROMÁŽDĚNÍ SVJ dne 29.11.2011:

 

Celkový počet  členů SVJ s hlasovacím právem ve - 52,8%.

 

PŘÍTOMNOST ČLENŮ SVJ V ZASTOUPENÍ:

 

 

Uplatnění plných  mocí pro možnost hlasování : ing. Semecký zástupce družstva.

Za členy SVJ vchodů číslo 688,689,690, nebyly předány žádné plné moci.

Za členy vchodů číslo 691,692,693 několik plných mocí bylo předáno.

 

  1. BOD PROGRAMU  SHROMÁŽDĚNÍ SVJ

 

Zpráva předsedy SVJ o hospodaření (Jiří Krejčí)

Všichni členové SVJ dostali do svých schránek ve vchodech zprávu o nakládání s finančními prostředky SVJ. Ve zprávě o hospodaření nebyly vyjádřeny soubory všech položek, které jsou placeny z fondu SVJ. Členové SVJ neobdrželi kopie účetních výkazů. Výbor SVJ určil hranici 3 000kč za položky, které budou ve vyúčtování zveřejněny. Položky nižší než výše finanční částky 3000kč může kdokoliv z členů SVJ nahlédnout v doprovodu některého člena výboru v kanceláři správcovské firmy (vchod číslo 689).

Součástí informačních materiálů k členské schůzi SVJ byla účetní uzávěrka. Účetní uzávěrka obsahuje vše v souladu se  zákonem o účetnictví (aktiva, pasiva, přílohy). Tuto závěrku nemusí SVJ ukládat soudu (nejedná se o obchodní rejstřík), ale o zvláštní rejstřík.Další informace o hospodaření budou uvedeny v rámci diskuse.

 

3. BOD PROGRAMU:

 

Zpráva o hospodaření předsedy revizní komise pana Jana Žítka:

Revizní komise je zastoupena 3 členy:

Pan Jan Žítek, paní Mikulová, pan Husák.

 

Činnost revizní komise.

Členové revizní komise se pravidelně účastní schůzí výboru SVJ, kde se aktivně zapojují do jednání.

Revizní komise průběžně kontroluje plnění usnesení členů výboru.

Revizní komise kompletně zkontrolovala účetní uzávěrku za rok 2010 a to faktury parafované panem předsedou Jiřím Krejčím a paní Veronikou Kluchovou.

Revizní komise kontroluje věcné výdaje, zda souvisí s činností SVJ.

80% pohybu finančních prostředků je formou faktur. Další výdaje jsou např. za výměnu žárovek, oprava WC atd.

Pohyb finančních prostředků SVJ je k nahlédnutí každému zájemci, ale do dne konání schůze členů SVJ (29.11.2011) si žádný člen SVJ nevyžádal účetní faktury k nahlédnutí.  

 

4.BOD PROGRAMU:

 

Odvolání členů výboru SVJ vchodů 688 – 693:

 

Tento návrh přednesl a odůvodnil navrhovatel tohoto bodu pan Prášek takto:

 

„Vážení přátelé.

Rok členové SVJ, rok se sešel s rokem a my se tu opět scházíme, abychom vyslechli nepodstatné řeči o fungování našeho SVJ. Co se za ten rok, od minulé schůzek kterou do dnes považuju za neplatnou změnilo? Prakticky nic. Ale abych nebyl nespravedlivý.

Na nástěnkách v jednotlivých vchodech nám byly poskytnuty informace o spojení na jednotlivé osoby, o které sme žádali. To znamená ty, co mají co dočinění s řízením SVJ.

Přibyly nám do vchodu zrcadla, máme nové vchodové dveře a nové kontejnerové stání, které už dostalo přesdívku „klec na šelmy“. Začaly jak štač fungovat internetové stránky. To, tak asi bych řek, konec dobrýho. Ted zápory:

Účetní uzávěrku za rok 2010 sme obdrželi pomalu až na konci dalšího kalendářního roku, ačkoliv by měla po uzávěrce schvalovat členská schůze, což až vlastně na další schůzi, což je docela smutný.Jak jsem četl pozvánku, já jsem tam navrhoval v připomínkách k dnešním bodům, aby se posunul termín členské schůze a to tak, aby se posunula k účetní uzávěrce. Abychom měli okamžitě přehled jako společenství a potom ji schválit. Nevim, jestli s tim potom počítáte do diskuse. Nemohu říct.

Co je však podstatné? Vznikl nám nejen nezanedbatelný dluh, který nám byl správcovskou firmou vyúčtovaný za rok 2010, vysvětlen převodem toku peněz ze služeb a správy domu. Což ale nevysvětluje vznik tohoto dluhu. Já bych rád na dnešní schůzi slyšel, kde ty peníze sou teda jo? Jak to mohlo vznikout jo? Když si furt platíme do správy, todle, támhle… Furt platíme svý finance za úklidy, za osvětlení. A nejdnou sme zjistili, že máme asi 3700 00 dluh. Což se určitě spostě členům nelíbí.

Dále sme si luxusně pořídili zrcadla do vchodů za 10 tisíc korun, což si myslim taky, že sou vyhozený peníze. Je to uvedený ve vyuúčtování. Já si dovedu teda představit lepčí využití těch peněz, ale když máme zrcadla, tak se každý ráno na sebe můžem podívat jak sme pěkný.

Samotnou kapitolou je pak samotné kontejnerové stání, které je podle mě předimenzované a podle mnohých, mnou oslovených firem, který se zabývají výrobou takovýhle těhle věcí, je to velice předražený. A to bych řekl, že ve všech položkách uvedených v dodatku o hospodaření SVJ. Což ale už nikdo nezjistí a zase sme vyhodili spostu peněz, jenom z toho účelu, že se počítalo, že tam jeden kontejner ubyde. Proč už se to teda nepočítalo s tím, že to bude o jeden kontejner menší. Mohlo to být levnější. Zase sme mohli mít nějaký peníze na víc. Ale výbor nám to odhlasoval. Dobře nám tak. A to je všechno podle mě jenom špička ledovce toho, co se děje kolem našeho SVJ.

Výbor funguje, tak jak funguje. Pan předseda nemá svého statutárního zástupce, členové nemají rozdělené žádné kompetence. Neexistují úřední hodiny výboru, tak jak to funguje u jiných družstev nebo SVJ, což si myslim ,že je taky chyba. A proto trvám na tom ,že výbor by měl bejt odvolán a měl by bejt zvolen noeéj výbor.

 

Děkuji Vám za  pozornost.

 

PRŮBĚH HLASOVÁNÍ O ODVOLÁNÍ ČLENŮ VÝBORU SVJ:

 

Pro odvolání členů výboru SVJ vchodů 688 – 693 hlasovalo 3,48% přítomných.

Pro odvolání členů výboru SVJ vchodů 688 – 693 hlasovalo 92,57% přítomných.

Hlasování ve věci odvolání členů výboru SVJ vchodů 688 – 693 se drželo 3, 95% přítomných.

 

 

Usnesení k bodu číslo 4. programu členské schůze SVJ:

 

Výbor SVJ pro vchody 688 –693 nebyl odvolán.

 

 

5. BOD PROGRAMU:

 

Navrhovatelem bodu 5. programu byl pan Prášek:

 

Hlasování o postupu při zadávání zakázek na investice, rekonstrukce a opravy společného majetku SVJ.

 

Pan Prášek je navrhovatel řešení, kdy investice nad 50 000 kč by měl výbor SVJ nechat schválit členskou schůzí SVJ.

Návrh na hlasování:

„Výbor v případě zakázek na investice, rekonstrukce a oprvy společného majetku SVJ s cenou nad 50 000kč, vyhlásí výběrové řízení a požádá o souhlas shromáždění SVJ.“

 

 Pan Prášek nesouhlasil s takovým řešením. Vhodné řešení podle pana Práška by bylo, kdyby se o vyhlašovaných řízeních dozvěděli členové SVJ předem. Podle pana Práška by se mělo oslovit více firem vzhledem k zakázce. Tento úkol by měl mít na starosti jeden z členů výboru SVJ. K tomuto bodu se vyjádřilo několik přítomných schůze:

 

Návrh Pana Šustra k bodu č. 5 programu:

Otázka 50 000kč, zda se jedná o časté investice, které jsou nad 50 000kč a to by se museli konat schůze kvůli schvalování investic mnohokrát. Nebo, zda SVJ dělá málo investic nad 50 000kč.“

 

Návrh Pana Klenovského k bodu číslo 5. programu

„Problémem s tím je, zda by stačila pro hlasování nadpoloviční většina při hlasování na shromáždění, nebo formou petice, podle velikosti podílu, nebo zda by nebyla potřeba dvě třetiny, nebo tři čtvrtiny. To by se mělo vyjasnit a to vzhledem k tomu, že jsou 4 různé velikosti bytů součástí společenství. Může se určitá skupina majitelů bytu na něčem domluvit a v závislosti na velikosti jejich podílů poměrně, značnou sílu. Pak mi mohlo dojít k tomu ,že 10 lidí může zablokovat všechny kolem, byt pro prospěšný návrh a to nemusí být pro ostatní prospěšné.“

 

Návrh pana ing. Semecký:

 „ Pokud se řádně udělá výběrové řízení, na které se přihlásí pět dodavatelů. Jeden z přihlášených bude vybrán, protože vyhrál výběrové řízení. Pokud to bude zamítnuto a přijde jiný dodavatel, který se neúčastnil výběrového řízení a nabídne třeba o 5000kč méně, než stanovil cenu vítěz výběrového řízení, může být problém s firmami, které se výběrového řízení řádně účastnily dle stanovených kritérií.“ Pan Semecký navrhl řešení, že by se na každé členské schůzi SVJ předem sdělily investiční záměry výboru SVJ a pokud to bude nad 50 000kč, tak se to bude řešit na schůzi. 50 000kč není problémem. Jednání o investicích by pak bylo otevřenější.“:

 

Návrh Pana Švába k bodu číslo 5. programu:

„ „U výběrových řízení jsou nejdůležitější parametry, podle kterých se firmy vybírají. Ty musejí být veřejné. Všichni musí tyto parametry znát dopředu, aby se mohli oslovit řemeslníci firmy o kterých někdo v členů SVJ třeba ví, že by byli schopni udělat zamýšlenou zakázku. Veškeré investice je nutné znát dopředu. Dále je nutné nastavit řešení krizových situací např.:utrhne se střecha atd. Bylo by třeba, aby bylo součástí stanov i nastavení způsobu investic v době různých krizí a havárií. Nastavení systému investic při různých havárií by mělo být ve stanovách.“

Vyskytly se dvě varianty řešení, které vznikly z návrhů k bodu číslo 5. programu:

1. Zvolit řešení navržené výše.

2. Hlasování o tom, že o tomto bodu nebude nyní hlasováno. Formulace tohoto bodu se připraví do další členské schůze SVJ.

 

Návrh pana Palána: Vyslovil názor, jak formulovat pravidla postupu  o průběhu investic SVJ, které by byly součástí stanov SVJ: Ve stanovách by mělo být obsaženo: „Bude povinné veškeré investice nad 50 000kč povinné nechat schválit členy SVJ.“V tomto smyslu a vzhledem k náhlým škodám by měly být změněny stanovy SVJ. Pan Palán vyjádřil nesouhlas s tím, že by se ustanovení na postupy při zadávání veřejných investic a zakázek měla řešit až na další schůzi (za rok).

 

Pan předseda SVJ Jiří Krejčí upozornil přítomné s hlasovacím právem na shromáždění SVJ, že na změnu stanov je potřeba 70% účasti členů SVJ a nelze stanovy měnit na probíhající schůzi.

 

Návrh pana ing. Semeckého k bodu číslo 5. programu:

„Do května příštího roku, kdy je plánována členská schůze SVJ, kde by se mohly provést změny stanov s ohledem na řešený bod, nejsou plánovány investice kromě výtahů. Do příští schůze je čas na to, udělat návrhy znění k postupu členů SVJ k investičním zakázkám.“

 

Pan Prášek vyžadoval uzavření bodu č. 5. programu. Jeho návrh:

Výbor připraví do další schůze varianty postupu při zadávání investičních zakázek. Pokud by nastala situace, která by vyžadovala rychlou finanční investici v období, než bude ve stanovách ujasněn postup při schvalování a zadávání investičních záměrů, měl by výbor SVJ toto dát na vědomí členům SVJ, kteří by momentální investici odsouhlasili.

 

Při řešení úkolu změny stanov ve smyslu pravidel při schvalování investičních záměrů SVJ,  nabídl svoji spolupráci pan Klenovský, který má právní vzdělání.

 

Návrh pana Švába k bodu č. 5. programu:

„Do doby, kdy nebudou jasně stanovena pravidla pro schvalování investičních záměrů SVJ, by měl být zaveden STOP STAV.

 

Usnesení k bodu číslo 5. programu členské schůze SVJ:

Shromáždění ukládá výboru SVJ předložit postup při zadávání zakázek na investice, rekonstrukce a opravy společného majetku SVJ tak,  aby o něm mohlo být rozhodováno na schůzi konané nejpozději do 31.5.2012.

 

Hlasování o znění usnesení k bodu číslo 5. programu SVJ 688 – 693:

Návrh byl přijat 100% přítomných

 

6. BOD PROGRAMU – DISKUSE

 

Bod číslo 6 -diskusi zahájil pan předseda SVJ., který sdělil přítomných členům SVJ, že výbor SVJ obdržel diskusní příspěvky písemně, parafované panem Práškem. Kromě těchto příspěvků, výbor obdržel několik dalších písemných podnětů od dalších členů SVJ a to:

 

1.Od paní Tlachové byl obdržen požadavek o pročištění křovin v zadní části domu. Křoviny brání dobrému osvětlení zadního vchodu a pro příchozí do domu není příjemné stát večer ve tmě.

Tento pozemek, který by měl být upraven, není pozemkem SVJ a je to v péči Městského úřadu a odboru životního prostředí. Pan předseda Jiří Krejčí požádá paní Tlachovou, aby se obrátila na MČ Prahy 12. 

 

2.Od pana Johy. Osvětlit lépe zadní vchod 688, kde není v blízkosti ani lampa veřejného osvětlení. Toto výbor SVJ prověřil, zjistil, že zadní vchod je opravdu málo osvětlen, je tam i schod, který není ve tmě vidět. Tato situace již byla vyřešena.

 

 

K písemným návrhům pana Práška:

 

3)Změna stanov, která obsahuje úpravu bodů 3.,4.,5.,

Pan předseda pan Krejčí požádal pana Práška, aby k navrhovaným bodům diskuse podal vysvětlení. Pan Prášek vysvětlil své požadavky přítomným členům SVJ:

„ Já si myslím, že dneska to stejně nevyřešíme, protože na přijetí změny stanov je potřeba 75% všech členů SVJ. Takže si myslím, že by bylo jednoduší tyto body, které jsem  výboru, namnožit a dát je k dispozici členům SVJ, aby si je sami přečetli a v případě další kvatnové schůzi sme o tom mohli podiskutovat. Já ale samozřejmě k těm bodům změnám stanov, protože víte sami, že už sme o tom tady jednou mluvili. Pan Nesnídal vlastně tady řekl, že ve svý podstatě jsou stanovy paskvil. Já chápu, dělali se v rychlosti aby byly připraveny na zahájení činnosti SVJ. Ale i tak bych to doplnoval:

 

Doplnění článku 3 schromáždění – o tyto body:

I)Schvalovat řádnou účetní závěrku. Což by správně shromáždění společenství mělo.

 

J)Rozhodovat o rozdělení a užitku a zisku v případě o úhradě ztráty. Což by se dneska mělo týkat toho údajného dluhu, který nám vzniknul. Tam by se asi mělo rozhodovat.

 

K)Rozhodovat o tvorbě a použití fondu družstva.

 

Doplnění článku 4 o tyto body:

„Výbor plní usnesení členské schůze a výbor odpovídá za svoji činnost.

Předkládá členské schůzi zprávu o své činnosti. Což už jsme dneska slyšeli, ale mělo by to být také ve stanovách.“

.

„Projednává návrhy a podněty členů SVJ a je povinen se k nim vyjádřit do 30 dnů.“

.

„Odpovídá za řádnou účetní závěrku a případně sestavuje výroční zprávu o hospodaření SVJ, kterou předkládá členské schůzi k projednání.“

 

„Odpovídá za provoz a správu vedení administrativy SVJ. Pak je tam ten bod o těch investicích.“

 

„Pak by tam bylo doplnění stanov o článek 5“

.

„Odpovědnost a úhrada členů SVJ za škodu. Nárok SVJ za spoluodpovědnost výboru SVJ za způsobenou finanční škodu uplatnuje členská schůze SVJ. Vznikne- li finanční škoda špatným rozhodnutím výboru, je revizní komise povinna vymáhat náhradu škod od členů výboru.“

 

„ Pokud by škoda nebyla  vymáhána revizní komisí soudně, je každý člen SVJ oprávněn podat jménem členů SVJ proti členovi SVJ, nebo proti členovi představenstva, nebo členovi kontrolního orgánu žalobu o náhradu škody, která byla způsobena.“

.

To jsou mnou navrhovaný body ke změnám stanov. Myslim si, žea by bylo jednodušší, kdybyste je rozmnožily a dali je členům SVJ, aby se k tomu mohli v květnové diskusi vyjádřit.

 

Pan Šváb k příspěvkům pana Práška:

„Na ministerstvu pro místní rozvoj je v manuálu zvláštní formát na stanovy. Jedná se mustr a tam se již nedá příliš od zákona odchýlit. Je třeba se na to podívat. Většina věcí tam je.  Je to tam nastylizované, aby to odpovídalo zákonu O DRUŽSTVECH. Pan Šváb upozornil pana Práška, že z tohoto zákona při své prezentaci nevyšel.

 

Pan Prášek si své pozměnovací návrhy sám vybral z různých jiných družstev. Podle pana Práška stanovy, které byly vytvořeny na začátku již neodpovídají, proto by měly být doplněné.

 

Pan předseda Jiří Krejčí navrhl do příští schůze v květnu připravit doplnky a změny stanov.

Pan Žítek, člen výboru SVJ navrhl, aby se hlasovalo o tom, zda by se stanovy měly či neměly měnit, neboť to je procedurálně velmi náročný proces. Pan Žítek vyslovil pochyby o tom ,že by byl výbor schopen tyto změny v rámci pěti měsíců stihnout. Pan Žítek chápe pana Práška, ale jiný názor na změnu stanov může mít  i jiný člen SVJ.  Není pak možné se v názorech sjednotit.

 

Pan Klenovský k tomuto problému konstatoval:

„ Tam by bylo dobré, aby všichni, co chtějí něco říci ke změnám stanov, do nějakého data museli předložit své návrhy. A teprve od tohoto konečného data by měl výbor nějakou rozumnou lhůtu teprve na změnu stanov. Jinak se to udělat nemůže. „stanovy jsou něco jako všeobecné obchodní podmínky. A ty měníte standardně rok, když se ví nové podmínky“. Toto by dále vedlo ke stálému svolávání schůzí SVJ. „ Když už měnit stanovy, tak at se to udělá všechno najednou. At si každý k tomu řekne svoje, což je jeho právo, ale já bych navrhoval, když už měnit stanovy, tak at se to udělá najednou. Všechny návrhy, at se seberou, pak se předloží a rozmnoží a lidé je dostanou do schránek. Aby všichni, až půjdou na schůzi věděli, o čem se tan bude hlasovat a měli třeba čas se zeptat, co jim je nejesný atd. Schůze pak bude sice dlouhá, ale bude jedna a !sfoukne se to všechno“.

 

Pan Palán souhlasil s návrhem pana Klenovského.

 

S diskuse o změnách stanov vzešly dva návrhy:

Ponechat do května lhůtu všem členům SVJ aby předložili svoje návrhy na změnu stanov.

Druhý návrh revizní komise stanovy SVJ neměnit.

 

Pan předseda Jiří Krejčí konstatoval, že oba návrhy se vzájemně nevylučují.

 

Usnesení:

V tuto chvíli se nemusí stanovy SVJ měnit a návrhy, které výbor obdrží do května 2012 se mohou na další schůzi projednat.

 

K dalším předloženým požadavkům pana Práška:

 

4) Pan Prášek požaduje, aby byly stanoveny pravidelné úřední hodiny výboru SVJ a do dvakrát jedna hodina za měsíc.

 

K tomuto požadavku se vyjádřil pan předseda pan Krejčí tak, že dosavadní způsob, který funguje je flexibilnější. Člen SVJ, si může domluvit kdykoliv setkání s panem předsedou Jiřím Krejčím, nebo s jiným členem výboru SVJ. Pan předseda Krejčí i odpovídá na e-mailové dotazy členů SVJ a to do dvou dní. Pan předseda prezentoval návrhy a výsledky diskusí na schůzích výboru SVJ.

 

Pan Palán vyjádřil nesouhlas s tím, že dosavadní praxe možnosti komunikace s členy SVJ je vhodná, neboť pan Prášek doručil do schránky pro SVJ své písemné dokumenty a členové výboru je dostali o den později, protože nebylo možné vybrat tuto schránku. To je dobrým důkazem toho, že dosavadní praxe v možnosti komunikace s členy výboru SVJ, není flexibilní.

 

Druhým argumentem dokazující nevhodný způsob fungování komunikace mezi členy výboru SVJ a členy SVJ, pan Palán popsal takto:

 „ Já jsem s Vámi několikrát diskutoval. Dlouhé hodiny jsme spolu seděli a výsledek diskuze je nulovej. Já jsem vám tam najmenoval zpoustu různejch připomínek věcí, které jsem postě vyslechl od spolubydlících spoluobčanů,ale výsledek prostě žádnej. Jestli vy ste to prostě prezentoval na schůzi, nebo prostě ne, to jsem se já od vás nikdy nedozvěděl. Pak-li že můžu mluvit s některým členem výboru při úředních hodinách, tak tam si můžu zvolit něco ,co ten člen výboru musí přinést do výboru, nebo mi přímo odpovědět. Proto sou úřední hodiny. Ne, se někde nahánět telefonem, nebo se někde scházet po kavárně. Tohle to, pro mě není. Každé společenství má úřední hodiny. Vy jako výbor jste placeni za činnost. Vy máte mít pro styk z veřejností mít úřední hodiny. Nezlobte se na mě, ale takhle fo funguje všude. Vy se zdráháte proto něco udělat a těch 8 lidí, který ste ve výboru, vždyt vy ani nemáte rozdělený žádný kompetence nebo funkce. Jak Vy fungujete? Vy se sejdte a ted Vaše činnost. To o něčem hlasujete a konec a zase měsíc klid? Berte to takhle. Pokud mám nějaký návrh, tak si vyhledám Vaše úřední hodiny a budu s vámi konzultovat a né Vás někde nahánět telefonem, nebo prostě mejlem. Nejlepší hovor je z očí do očí“

.

Pan předseda Krejčí na toto reagoval:

 „Já jsem hovořil s každým vždycky z očí do očí. Nikdy jsem jaksi neřešil problém telefonicky. To ne. A to je asi tak všechno. Nevidím v tom žádnou výhodu, když budete mluvit s někým v místnosti v úředních hodinách, nebo když s ním mluvím někde v klidu v kavárně. Ja v tom nevidím žádný rozdíl.“

 

Pan Prášek:

„Musíte udělat nějaký oficiální zápis, nějaké rezume. To že sme někde spolu seděli a popili, to je v pohodě, ale nic z toho nebylo.“

 

Pan předseda Jiří Krejčí: „Všechny věci, které jsme tam spolu projednali, byli na výboru a byli v zápisu.“

 

Pan Palán byl toho názoru, že žádný zápis o jěho záležitostech, o kterých jednal s panem předsedou SVJ Jiřím Krejčím v zápise výboru SVJ nebyl.

 

Pan Klenovský upozornil na to, že i kdyby byly stanoveny úřední hodiny výboru SVJ, není povinností ze setkání dělat oficiální zápis z jednání. „Úřední hodiny sami o sobě Vám nezaručí to, čeho se vy nejspíše dovoláváte, tudíž aby to bylo nějakým způsobem prezentováno na výboru a výbor o tom třeba nějak rozhodl. To vám nezajistí úřední hodiny.“

 

 

Další část bodu 6. – diskuse, navrhovatelem tohoto bodu byl pan Prášek:

 

5) Možnost přístupu člena SVJ na výborovou schůzi při projednávání návrhů a nebo stížností.

 

Pan předseda výboru SVJ Jiří Krejčí konstatoval, že výbor nikdy nikomu nebránil, aby se přihlásil a přišel na schůzi výboru.

S tímto konstatováním nesouhlasil pan Prášek, neboť někkolikrát údajně projevil zájem přijít na schůzi výboru a nebylo mu to dovoleno.

 

Pan předseda SVJ Jiří Krejčí konstatoval, že v každém zápise ze schůze výboru je vždy uveden termín konání další schůze výboru a každý člen SVJ se může přihlásit a přijít řešit svoji „při“.

 

Pan Prášek proto stále vyžaduje úřední hodiny, aby mohl přijít projednávat svoje záležitosti. „jednat o nás, bez nás. To se tu děje.“ Pan předseda konstatoval, že si není vědom toho ,že bychom někomu zabránili ( z členů SVJ),aby přišel na schůzu výboru. Výbor by považoval za vhodné, aby ten kdo se chce zúčastnit schůze SVJ, to předem oznámil některému členu výboru dopředu, před konáním schůze, aby se  o tom vědělo a mohly se přednostně projednávat záležitosti toho, kdo je projednávat chce.

 

Pan Šváb nesouhlasil s tím, že by se nemohl zůčastnit jednání schůze kdykoliv. Schůze výboru je podle něho veřejnou schůzí, tak by tam měl mít přístup každý. Pan předseda Jiří Krejčí v tomto oponoval, neboť na schůzi výboru se projednávají i citlivé záležitosti jako dluhy a tom by se nemělo jednat veřejně. Na projednávání veřejných záležitostí slouží shromáždění SVJ.

 

Na dotaz pana Klenovského, který žije v Cholupické krátky čas, bylo konstatováno, že na schůzi výborů členů SVJ se nikdy nikdo nepřišel podívat. Osobní návštěvy některých členů SVJ inicioval sám výbor SVJ a to proto, aby se vyřešily sousedské vztahy.

 

Usnesení k bodu číslo 6. programu:

Osobní přítomnost na projednávání svých návrhů a stížností na schůzi výboru si zajistí člen SVJ písemně, kde uvede, co konkrétně chce projednat a jaké má návrhy. Uvede, že chce být osobně přítomen na projednání a výbor bezodkladně sdělí den a hodinu, kdy se dostaví. Svůj návrh vhodí do schránky SVJ ve vchodě 689.

 

Pan Palán stále trval na ustanovení úředních hodin výboru SVJ.

 

Pan Žítek k tomuto problému:

„ Když budete mít osobní zájem, tak ten mechanismus bude přeci fungovat.“

 

Pan předseda Krejčí: „ Pokud chcete, můžeme udělat zápis, společně ho podepíšeme. Záznam, který bude přednesen na výboru. Můžete i přijít a poslechnout si na ten záznam jednání výboru. Tyto věci se naprosto nevylučují. Já se osobně bráním tomu, stanovovat si úřední hodiny. Povede to jenom k tomu ,že tam bude formálně někdo sedět a  v 90% tam nikdo nepřijde. Když někdo něco chce, tak si prostě toho člověka najde. Nic méně, můžeme o tom dát hlasovat.“

 

Paní Píchová: „Tady je možnost. Pan ing. Semecký, je kdykoliv, komulivk dispozici. Jestliže máte problém, na ten výbor ho napište. Ted už vám to říkali. Dyt mluvíte furt dokola.“

 

Hlasování o projednáváaných složkách bodu číslo 6. programu:

úřední hodiny:

Výbor stanoví úřední hodiny v rozsahu jedné hodiny dvakrát měsíčně.

Pro stanovení úředních hodin: 7,15%

Proti stanovení úředních hodin dvakrát jedna hodina měsíčně: 37,89%

Zdržení se hlasování: 54,95%  Družstvo se zdrželo hlasování, neboť nemělo k tomuto hlasování pověření od svých členů.

 

Usnesení:

Výbor není povinen zřídit úřední hodiny.

 

Hlasování o návrhu k 6. bodu programu:

Osobní přítomnost na projednávání svých návrhů a stížností na schůzi výboru si zajistí člen SVJ písemně, kde uvede, co konkrétně chce projednat a jaké má návrhy. Uvede, že chce být osobně přítomen na projednání a výbor bezodkladně sdělí den a hodinu schůze a hodinu schůze, kdy se dostaví.

 

Proti návrhu: 0%

Pro návrh: 100%

Zdržení se hlasování: 0%

 

Pan předseda Jiří Krejčí upřesnil že na schůzi výboru se může přijít podívat i člen SVJ, který nemá žádné návrhy a stížnosti. Člen SVJ se může zúčastnit schůze, ale z technických důvodů (jako je malá místnost pro jednání výboru SVJ) se ustanovuje předem ohlásit přítomnost dalších osob mimo členů výboru SVJ.

 

 

Další přihlášený bod programu, jehož navrhovatelem byl pan Prášek.

 

6)  Zprávu z jednání výborové schůze výbor uveřejní do tří dnů v písemné formě a vyvěsí do každého vchodu a na internetové stránky.“

 

Pan předseda Jiří Krejčí sdělil přítomným shromáždění SVJ, že zápisy ze schůzí jsou na internetových stránkách a ve vchodech vyvěšovány, nikoliv do tří dnů, ale minimálně týden.  I když je vždy někdo pověřen, aby udělal zápis, tak zápis nedělá na místě, ale připraví ho a pošle všem členům výboru. Finální znění pošle všem členům výboru SVJ k připomínkám. Jsou akceptovány připomínky, které se zapracují a finální úpravu pošle ke schválení všem, kteří se účastní.

Pan předseda výboru SVJ Jiří Krejčí přislíbil, že zápisy z jednání výboru SVJ budou vyvěšeny ve vchodech na nástěnkách a na internetu do 10 kalendářních dní.

 

 

Toto vysvětlení bylo navrhovatelem panem Práškem akceptováno.

 

Další návrh bodu 6. – diskuse, jehož navrhovatelem byl pan Prášek:

 

7)Vysvětlení vzniku dluhu SVJ v částce 382 661kč a způsob jeho úhrady.

 

 

Vysvětlení bylo obsahem podkladu pro shromáždění SVJ. Lépe toto vysvětlí účetní ingr. Pan Semecký:“

V průběhu roku 2010 při přípravě podzimního shromáždění, které tehdy bylo se zjistilo, že vlastně některý ty věci, který se do tý doby vyúčtovávaly ve službách, patří do provozu – výtah, osvětlení, úklid. Ale běžel rok a na začátku roku 2010 se prováděla výměna těch dveří, což bylo přes 700 000. Ta částka je tam napsaná. A jednak se k tomu přiřadili další peníze, se kterýma se původně nepočítalo, tak se ten limit na ten rok, což je částka, kterou vy vybíráte na tu první část správy. To je 10kč a na výtahy 13kč. To je dohromady 23kč. Vy,co jste z vchodu 691, tak platíte jen tu 10kč. Ve chvíli, jak bude účetně naplněnej fond – výtahy, budete platit tu schválenou částku, to znamená těch 23kč na metr. A v tu chvíli se ten fond pak doplní. To znamená do konce roku 2012 bude vlastně jako ten dluh, ale v podstatě to není žádnej dluh. Protože to je z jedný části správy do druhý části správy. Není to do služeb. Ty služby jsou vyúčtovaný zvlášt a jich se to nedotklo. Ty dokonce za rok 2010 ste měli podstatně výhodnějc, protože Vám tam zůstali všechny peníze, který ste si skládali zálohově na výtahy, na osvětlení, na úklid. Ty vám zůstali v tom vyúčtování. Aniž ste ty náklady proti tomu měli. Stalo se to, protože já se přiznám, jsem nevěděl.. Ty výklady zákona jsou také dost všelijaký. Na konci září bude v podstatě naplněnej fond výtahů. My z těch ostatních vchodů bude celejch těch 23kč chodit na tu správu. A Vy ve vchodě 691 budete celej dům budete platit 23kč. Jedinej problém co z toho vyplývá je, že nemáme peníze na rychlejší obnovu výtahů, protože tam se to dluží na ty výtahy. Ten, kdo je trošku škodnej jsou vchodu 689 a 690., který by už ted jeden z nich ten výtah už mít mohl, ale nemůže. I když ta částka je ted 400 000kč, ale výtah stojí přes milion. Narodilo se to tak, že v průběhu času, se změnily pravidla. A my sme tu částku 10 a 13kč stanovili hned na tý první schůzi v roce 2009 a v tu chvíli nikdo netušil, nikdo nenamítl, nikdo nevěděl… Já jsem se to skutečně k těm informacím dostal v průběhu roku 2010, kdy mi lidi znalejší této problematiky dali informace. Ověřili sme si to pak, že to tak je.“

 

Pan Prášek akceptoval vysvětlení pana ing. Semeckého za dostačující.

 

 

8) Přehlednější, podrobné, roční vyúčtování vlastní správa domu, opravy, modernizace provoz domu, modelové zpřesnění výpočtu spotřeby ceny vody v závislosti na vody, měřenými domovními vodoměry.

Zveřejnit podrobně výnosy z pronajímání nebytových prostor, nenic tak říkajíc celkové částce uvedené na ročním vyúčtování, včetně jejich spotřeby elektrické energie, vody a vytápění.

 

Pan předseda SVJ Jiří Krejčí konstatoval, že požadované údaje ve správě předložené k jednání schůze SVJ byly.

 

Pan Prášek navrhovatel tohoto podnětu konstatoval, že tyto informace opravdu dostal, ale až po jeho intervenci a tyto informace jsou součástí podkladů pro jednání schůze SVJ.

 

Pan Palán měl k tomuto bodu jednání prosbu, aby byl vytvořen modelový přesný výpočet ceny vody, protože každý vchod má měřič studené vody a každý byt má také měřič studené vody. „Otázkou je proč se počítá plocha bytu, když je možné vypočítat určitou finanční částku ,která byla do domu přivedena, v bytech spotřebována. Měla by být vypočítána nějaká ztráta mezi těmito čísly. Pak by se mělo posoudit, zda je ztráta úměrná nebo neúměrná. Ve vyúčtování je uvedena průměrná cena vody, ale pan Palán chce znát opravdovou cenu vody, která do domu přichází.

Pan Palán vznesl dotaz, zda se někdo ve výboru SVJ zabývá nějakou takovou činností ohledně ztrát vody.

Výpočet vody je podle vyhlášky 372. článek 4 a 10 §5 „úprava rozpočtu stočného spotřebitele, zdůraznuje dohodu mezi odběratelem a vlastním spotřebitelem.“ Záleží tedy na nás, jak se v SVJ dohodneme. Jak se dojde k přesnému číslu ceny vody a ztrátám.  Pan Palán doporučil výboru SVJ, aby si prošel vodoměry v bytech a vodoměry domu, neboť pan ing. Semecký se údajně odmítl zabývat individuálními ztrátami vody.

K tomuto podnětu pana Palána se vyjádřil pan Šváb,že přesný výpočet ztrát vody zkoušeli určit ve dvou domech a nikde se to nepodařilo. „Vodoměry jsou vždycky velký problém. Vždycky se u toho všichni pohádají. Nikdy nesouhlasejí vodoměry s přívodem vody. Všichni mají toleranci.“

 

Pan ing. Semecký se tímto zabýval. Podle pana Semeckého: „by neměla být naměřená nějaká obrovská diference mezi naměřenou spotřebou mezi vodárenskými vodoměry, neboť se jedná o certifikované, prověřené měřící přístroje a součet bytovek. Rozdíl mezi těmito dvěmi by neměl přesáhnout 20%- Proto se průměrují vodoměry z celého bloku, aby někde někdo nedoplácel na spolunájemníky, kteří např. v domě nejsou. Je to spravedlivější. Pan ing. Semecký upozornil na to, že spotřeba elektřiny u výtahu ve vchodě 691 je skoro trojnásobná na elektřině, než máme my ve všech těch vchodech. A taky jsme to tak nějak respektovali. Řekli jsme si dobře, u vody to děláme takto, tak to uděláme i u elektřiny. Když by to mělo být u vody pro vchodech, tak pro mě to není žádnej problém. Já to mám v excelovský tabulce, ale dobře, budeme to dělat i elektřiny. Má to výhodu, že byste tolik dopláceli na ty, co to okrádaj.Že to někdo dělá, to Vám věřim. Ale kdybyste to zjistil, kdo to dělá, budu jenom rád. Odchylka je 15%. Já, kdybych zjistil kdo to tu dělá… Pak je problém ta 10000kč, která má vazbu na teplou vodu, kde teda bohužel si 30% nákladů si zaplatíte podle velikosti bytu.Takhle je ta vyhláška a ten předpis je závaznej. Chystali jsme výměru vodoměrů, ale skončilo to na penězích. Dneska slibujou takový, že by se neměli dát magnetovat atd. My máme ten problém, že musíme ohlásit vstup do bytu dopředu a kdyby někdo manipuloval s tím, s tou plombou, tak on se vždycky stačí připravit. Mě to samozřejmě jaksi mrzí, že to tak je, ale je to tady a někdo to dělá a nebude sám.

Pan Palán chtěl ale znát přesnou cenu vody a to na základě vody ,která přichází a na základě spotřeby bytu 2+1. Pan Semecký to panu Palánovi již před schůzi SVJ vysvětloval a nabídl panu Palánovi, že mu to vysvětlí ještě jednou, neboť je zřejmé, že to pan Palán nepochopil, když se stále ptá na ty samé skutečnosti. Čim je nižší spotřeba vody na metri, tím je voda dražší.

 

Pan předseda výboru SVJ Jiří Krejčí, vyzval pana Palána, aby přišel na schůzi SVJ a bude mu tento problém vysvětlen. Pan Palán ale tuto nabídku odmítl: „Já myslím, že z výboru toto neprodiskutujeme tento návrh. To ví pan Semecký. Takhle, jedině, že by si někdo z výboru vzal na starost tuto problematiku a zabýval se s tím.“

 

 

9) Problematika kontejnerového stání

Navrhovatelem podnětu k projednání na shromáždění SVJ byl pan Prášek:

Pan předseda výboru SVJ Jiří Krejčí přečetl náklady na vybudování kontejnerového stání:

 

Jedná se o aktivitu roku 2011,přesto byly uvedeny náklady:

Na projekt a ing. Činnost 25 732 kč,

Odstranění zeleně a výkopy, montáž obrubníku, betonáž plochy, odvoz sutě a úprava zeleně, práce – 18 000kč.

Materiál 14 000kč.

Ocelová konstrukce a její montáž – 127 040kč

Klíče 20 162kč

Celkem 205 907kč

 

Pan Prášek je toho názoru:

„je to celé předimenzované, neboť se počítalo s tím ,že bude o jeden kontejner méně, než je tam nyní (od 1.1.2012 mají být pouze 4 kontejnery, jedná se o zkušební provoz). Pan Prášek: „ Já jsem oslovil 4 firmy. Celý je to předimenzovaný. Ale to už asi dneska nevyřešíme, protože stání je hotový, zaplacený, proto sem vlastně chtěl i ty investice nad 50 000kč.“

 

Pan předseda:

„Když byla tato činnost v projektové fázi, když byl na to vypracován projekt a kdy jsme ohlásili, že máme dvě firmy, které jsou podle toho projektu vytvořit projektovou dokumentaci a postavit to, žádali jsme, kdo má jinou firmu, která by byla ochotna tohle to podle dokumentace, která k tomu byla postavit, tak se nikdo o¨neozval. Zůstaly dvě firmy a z těch dvou sme vybrali tu levnější.“

 

Podle pana Práška je to „jednoduše řečeno, je to takový alibismus. Výbor je tady od toho, aby pro nás šetřil peníze. Mimo jiné…..“

 

Pan Žítek do diskuse: „Za prvé se zapomělo na to, že kontejnery nesmějí stát na komunikaci. My sme dostali výzvu z městský části, že to musíme napravit. Druhý důvod: Naše kontejnery byly přeplněné, protože tam jezdili lidi ze zhora, házeli tam odpadky, byl tam neskutečnej bordel. Provedlo se řádné výběrové řízení. I vy sám ste mohl klidně zareagovat. Kdybyste měl nějakou známou firmu. Zakomponovala by se do výběrového řízení vaše firma. Určitě by nebyl problém. To, proč tam je pět kontejnerů a ne 4, musíme vyhodnotit, ten provoz kontejnerů, jestli si můžeme dovolit ten kontejner odstranit. My nemůžeme dopředu počítat s tím, že se 1 kontejner ušetří. To teprve ukáže ten provoz. Další věc. Kontejnerové stáni: Podle prvotní dokumentace mělo mít střechu, mělo být zakotvený. Toto jsme všechno odmítli. Udělali jsme nejlepvnější řešení. A to že je nějak dlouhý—Jestli si myslíte, že by to o jeden kontejner o tolik zlevnilo, tak to se mýlíte pane Prášku.“

 

Pan Prášek: „Tak to se mýlej lidi, co v tom dělaj. Já sem oslovil cizí firmy. To co měl udělat výbor. Oslovit několik firem a né prostě nějaký dvě firmy.“

 

Pan předseda Jiří Krejčí reagoval na výroky pana Práška, že: byly osloveny dvě firmy o kterých jsme věděli, že jsou schopné kontejnerové stání vyrobit. Stačilo dát informaci: Mám takovou a takovou firmu.“

 

Pan Prášek reagoval na pana předsedu Krejčího: „Vybral jsem si 4 firmy, který sem si oslovil, aby mi udělali konzultaci.“

 

Paní Píchová:  „Vy jste asi oslovil firmy, když už to bylo. Proč neoslovujete předem, vždyt to je nás všech. My tu sme jako všichni dohromady. Je to náš majetek. Vždy je to náš spolejčnej zájem. Vy furt jenom proti a furt to ničíte.“

 

Pan Bárta jako člen výboru SVJ:  „Já jsem to nechal posoudit přímo u specialisty na tu ocelovou konstrukci. Těch 120 000kč říkal, že není moc. To není drahý. To co tam bylo z hlediska materiálu. Vemte so. Že je tam nějaká práce, je to kompletně pozinkovaný celý. Všechno můžete sehnat o deset tisíc plus nebo mínus, ale že by to bylo výrazně níž. To těžko. Říkáte, že je to předimenzovaný. Ano, jsou tak kari sítě 8, mohly být 6. Profily mohly být menší. Každý Vám řekne, že to mohlo být menší. Brali jsme to, že to může být třeba na 50 let. To už nás tady všechny nemusí zajímat. Mohli sme to udělat malý. To jsou názory. Projednání na těch úřadech trvalo rok. Projekt se řešil minimálně půl roku. Furt se to předělávalo. Furt byly připomínky, až jsme se tedy dopracovali k tomu co tam stojí.,,,“

 

Další bod do diskuse – bodu číslo 6-. navrhovatele pana Práška:

 

10)Předložit členské schůzi ke schválení uzávěrku účetnictví.

Uzávěrka byla součástí podkladů pro členskou schůzi.

 

Další písemně předložený příspěvek k bodu číslo 6 - diskuse navrhovatele pana Práška:

 

11) Změna termínu konání členské schůze v závislosti seznámení členů SVJ s účetní závěrkou. Je součástí usnesení číslo

 

Další písemně předložený příspěvek k bodu číslo 6- diskuse navrhovatele pana Práška:

 

12) Rozdělení kompetencí jednotlivých členů výboru SVJ a zvýšení odpovědnosti zástupců jednotlivých vchodů při informování členů SVJ:

 

Pan předseda výboru SVJ konstatoval, že nelze kompetence rozdělit. Ve výboru bychom museli mít ekonoma, právníka, stavaře, odborníky na elektro, na vodu atd. Pokud je potřeba něco posoudit, nebo je potřeba nějaká informace, tak se toto získá od lidí, kteří jsou k tomu kompetentní a za to jsou zaplaceni.

 

Pan Palán vyslovil svůj názor:

„ Já jsem prošel několik takových domů, kde jsou různé správcovské firmy. Někde také byly ty správcovské firmy vykázány způsobem ne moc dobrým. A přešlo se prostě na to, že výbor si převzal veškerou agendu do svých rukou. Protože to je takový trend, který prochází celostátně. Ty správcovské firmy začínají být drahé a takovým těm menším družstvům nebo SVJ, jako hodně lezou do peněz. Tak sem si řikal: Proč tady ve výboru si nerozdělíte funkce, nějakým způsobem, abyste za to, co odčerpáváte z rozpočtu SVJ, jako vlastní odměny, což činí 104 604 kč za rok (pro osm lidí, kteří mají 400kč čistého za měsíc). Abyste za to také měli nějakou kontrolní činnost, nebo činnost který by se zabývala sledováním odběru vody a jiných věcí. Protože za celý měsíc a někdy i déle není o Vaši činnosti ani slovo, ale peníze, ačkoliv na ty schůze chodíte nebo nechodíte berete. Zářný příklad je tady pan Bárta, který na třech schůzí nebyl, ale placený je za to dál. Je to zástupce našeho vchodu. Zkušenosti s ním nemám dobré. Když něco potřebuju, sháním pana předsedu. Já si myslím, že částka, kterou výbor pobírá je neúměrná jeho výkonu.“

 

Pan Bárta konstatoval přede všemi přítomnými, že během 14 dní byly tří schůze na kterých nebyl z rodinných důvodů a pak si vybíral dovolenou.

 

Pan ing. Semecký oznámil, že odměny členům výboru byly schváleny shromážděním. „Není problém navrhnout něco jiného, pokud se vám to zdá hodně. Ono v reálu je to tak, že členové pobírají asi 400kč čistého měsíčně. Ono, opravdu skutečně je to předražený. A samozřejmě předseda má větší peníze, ale víte on je má především proto, že nikdo z členů výboru tu funkci nechtěl vykonávat. A po některých shromážděních se tomu ani nedivím. A oni tam měli původně 600kč, ale části odměny se vzdali. Takhle se to tam rozdělilo. Pokud si myslíte, že kkolem tohohle baráku není žádná velká práce, tak já vám garantuju, že denně tam něco řešíme. Představa že by výboři takhle po večerech tady mohli pobíhat  a řešit nějaký ty drobný opravy takhle velkýho baráku, který má 144 bytovek. Jde to tam, kde jich je 18, Tam to takhle dělali a když to takhle začali, tak od toho všichni utekli. Ta cena ode mě není opravdu vysoká. Ty SVJ vedle nás inkasují za bytovku až 285 kč. Ted se přiznám, nejsem schopen říci kolik je to u nás ( u nás je to 165kč). Výboru by nezbylo nic jinýho, než by ušetřil na části správy a účetnictví a tyhle věci stejně musíte zaplatit. Tak by tam musel mít správce. Já vám můžu říci co vim, tak si dávají 10 000 a za bytovku 280kč. V reálu ten efekt je takovej, že moc tak neušetří. Já pořád nevím proč vám pan předseda skutečně leží v žaludku. Mě to mrzí. Dneska tu schůzi vedl velice korektně. Schůzí výboru se většinou zůčastnuji za správu domu a fakt se těm problémům věnuje. Já tady znám všechny předsedy co tady byli. Speciálně Vaše družstvo. A nikdo se tomu, té práci a rozebírání problémů a přichází s různými řešeními. A nikdo se tomu takhle nevěnuje. Mně to tedy  na vás skutečně mrzí.“

 

Pan Palán měl dotaz k panu Semeckému ohledně nainstalovaných zrcadel na chodby všech vchodů. Tato zrcadla údajně neměla být vyúčtována. Přesto se tak stalo a zrcadla vyúčtována byla. Pan Semecký slíbil, že každému,  může kdokoliv napsat a zrcadla budou proplacena.  „Já kdybych moh, já bych ty zrcadla sundal. Speciálně u Vás v baráku už bych je dávno rozsekal.“

 

Pan Palán vyjádřil nesouhlas s vyúčtováním zrcadel a práce firmy, která je nainstalovala. „Výbor prostě schválí každou blbost. Vždyž všichni máte zrcadla ve výtahu tak na co další zrcadla ještě za 10 000kč.“

 

Pan Žítek navrhl panu Palánovi, že zdarma odstaní zrcadlo v jeho vchodě.

Pan předseda váboru SVJ ukončil tuto debatu: „Abychom se tu nakonec ještě všichni nepoprali.“

 

Poslední bod shromáždění SVJ přednesl pan předseda SVJ Jiří Krejčí:

 

13) Pan předseda Jiří Krejčí přislíbil na další shromáždění SVJ vypracovat jednací řád.

 

Pan předseda vyzval přítomné, kteří neměli přihlášené příspěvky do diskuse, aby přednesli své možné návrhy, náměty, příspěvky.

 

Pan Žítek měl výhrady k namnožení jednacího řádu pro každého člena SVJ vzhledem k finančním nákladům. Obecně se schválilo, že jednací řád bude vyvěšen v každém vchodě SVJ CHOLUPICKÁ 689 –693. K tomuto se přihlásili někteří přítomní, kteří nabídli pomoc při množení materiálů na své finanční náklady.

 

SOUHRN VŠECH  USNESENÍ SHROMÁŽDĚNÍ ZE DNE 29.11.2011

 

Usnesení:

 

Výbor ve složení paní Kluchová, paní Heczková, pan Bárta, pan Kop, pan Krejčí, pan Stoklasa, pan Ryant, nebyl odvolán.

 

Shromáždění ukládá výboru společenství předložit postup při zadávání zakázek, investice, rekonstrukce a opravy společného majetku SVJ tak, aby mohlo být rozhodnuto na schůzi konané nejpozději 31.5.2012.

 

Výbor bude koordinovat návrhy na změny stanov a členové předloží své návrhy do příštího shromáždění.

 

Výbor předloží na příštím shromáždění jednací řád.

 

Vyvěšení zápisu z jednání výboru na nástěnkách ve vchodech a na internetových stránkách dojde do 10 kalendářních dnů od konání schůze.

 

Osobní přítomnost na projednání svých návrhů a stížností na schůzi výboru si zajištuje člen SVJ písemně, zda chce konkrétně něco projednat, nebo jaký má návrh a současně uvede, že chce být osobně přítomen projednání. Výbor bezodkladně sdělí termín a hodinu, kdy se má člen SVJ DOSTAVIT. Požadavek bude vložen do schránky SVJ.

 

Výbor není povinen stanovit úřední hodiny.